Dcery, dcery politických vězňů z 50. let
Věznice Uherské Hradiště
Description: Filmová úvaha o budoucnosti naší paměti uzavřené v areálu věznice v Uherském Hradišti
Bývalá věznice v Uherském Hradišti má pohnutou minulost. Areálem prošly v podobě tisíců lidských osudů dějiny 20. století a patří k nejtemnějším místům naší země. Vězení přímo napojené na justiční palác, památka z konce 19. století. Své vězeňské funkci objekt přestal sloužit roku 1960 a po dlouhém období bezradnosti i chátrání je nyní postupně naplňován plán proměny celého areálu. V historicky nejzatíženější části má vzniknout muzeum s památníkem, zbylé prostory využijí justiční složky.
Jedinečnost každé osobní zkušenosti, ale zároveň hledání toho společného, co je v každé z nich nepochybně přítomné. Různost a její sdílení, různost jako hodnota, jakkoliv někdy obtížná a zneklidňující. Různost je podstatným východiskem pro naše uvažování nad filmem i nad dějinami – a tomu odpovídá i složení široké skupiny lidí, kteří se v průběhu natáčení objevili před kamerou.
Jako sedmnáctiletá pomáhala v roce 1950 knězi, vedoucímu jejich neformální skupiny mládeže, když uprchl po zadržení StB. Bezvýchodnou situaci chtěli vyřešit útěkem za hranice, padli ale do léčky falešného převaděče. Vězněna celý rok, převážně v Uherském Hradišti, z toho tři měsíce v samovazbě. Navzdory nepřízni režimu se jí podařilo vystudovat a stát se klinickou psychiatričkou.
Dcery, dcery politických vězňů z 50. let
Věznice Uherské Hradiště